Prodloužený květnový víkend jsme si ještě o jeden den prodloužili a v pátek 5.5. v časných ranních hodinách vyrazili směr Rozvadov. Před hranicemi ještě dotankovali a směle do opravdové Unie, kde již nemají hranic. Naši smělost poněkud zbrzdil "orgán" v uniformě české policie, který si vyžádal pasy a odešel s nimi kamsi do kukaně. Takový zájem od nečlena Schengenské dohody jsem nečekal, ale zase se za námi vytvořila pěkná kolona. Po chvíli nám byly doklady vráceny a již jsme opravdu mohli

 

ZA HRANICE VŠEDNÍCH DNŮ

 

Cesta Německem ubíhala celkem pohodlně, nebýt obrovského množství omezení na dálnici A3, kde se rozšiřuje, opravuje, přestavuje...

Největším štěstím bylo, že všechny kolony jsme potkávali v protisměru, jediné zdržení bylo asi 20min. před Aachen. Před 16hod jsme překročili hranici-nehranici s Nizozemím a opustili dálnici směr Kerkrade, kde jsme se ubytovali. Večer jsme se vydali na průzkum blízkého okolí, který jsme úspěšně zakončili v Restaurantu Wilhemina, kde pro nás ochotný číšník oprášil půllitry a solidně nás napájel chutným Amstelem.

F1 Kerkrade Kerkrade 

Sobotní program byl celý věnován The National WAR and resistance museum in the Netherlands, v Overloonu, kde jsme nejprve prošli park a poté ocenili klubová trička neboť jsme byli osloveni dvěma osobami, ze kterých se posléze vyklubali pracovníci muzea, kteří nás nejen seznámili s historií prostoru (celé muzeum se rozkládá na ploše, kde byly na konci II.WW svedeny boje o Overloon mezi spojeneckými jednotkami a německou Wehrmacht. Vlastní boje trvaly od 29.9 - 12.10. a byla při nich zničena značná část vesnice Overloon. Cihly z těchto budov jsou nyní použity v sálech muzea jako podlaha ) a nakonec i provedli expozicemi, (běžné vstupné 9,50Eur)  které jsou opravdu rozsáhlé a zvláště dioramata strhující. Rozsáhlé prostory expozic jsme procházeli až do pozdních odpoledních hodin, poté jsme se vydali k dočasnému domovu v Kerkrade. V blizkosti hranic jsme objevili opuštěného betonového ježka, bohužel jsme nedokázali určit, je li místní. Večer jsme opět zašli do Wilheminy.

vstup výzkum einmannbunker einmannbunker okopy valentine český ježek mapa bitvy shermann shermann krab chalenger 

 

expozice expozice expozice expozice expozice expozice expozice

ježek

V neděli jsme překročili hranice - nehranice a zavítali do Belgie. Na programu bylo Královské vojenské muzeum v Bruselu.

Před Bruselem nás zastihlo nevlídné počasí, které tak nějak symbolizovalo celý pobyt v Belgii. Samotné muzeum se nachází v centru Bruselu a jeho nalezení nám nečinilo příliš problémy - oproti předpokladu jsme k němu přijeli z druhé strany. Vstupné do expozic je volné, expozice II.WW prochází větší rekonstrukcí a nikdo z personálu nehovoří anglicky. V přihrádce s průvodci se nám pouze anglicky omluvili, že bohužel dočasně není k dispozici. Celkový dojem z expozic je asi jako z NTM na Letné, nijak extra uspořádané, popisy pouze ve vlámštině o dioramatech si můžete nechat jen zdát. Venkovní plochy jsou neupravené a popisky k vystaveným vozidlům sice internacionální ale rozhodně ne výstižné.

 

MRA Brusel MRA Brusel MRA Brusel MRA Brusel MRA Brusel MRA Brusel

 

Po opuštění muzea - kde byla mezitím uzavřena expozice I.WW, takže FT jsme na vlastní oči neviděli, jsme se rozhodli toto centrum EU opustit. Cestou nás zaujala cedule s obrázkem atomu a nápisem EXPO. Přeci jen když už tu jsme, tak si to přeci nenecháme ujít...

Po cca.2 křižovatkách cedule zmizela, tedy jsme se vrátili a zkusili to jinudy, zde se zas cedule objevily, ale přesto nevedly k cíli, končily u městského okruhu, na který se ale dá najet dvěmi směry....

zachránil nás arabský taxikář, který nejen znal cestu, ale dokázal ji i v angličtině popsat.

Po prohlídce okolí atomia a malém občerstvení jsme konečně vyrazili směr Liege....

atomium atomium

Bohužel v mapě sice toto město existuje, ne tak na cedulích dálničního okruhu Bruselu, naštěstí se zde zachovala i jedna stará tabule, která hlásala Liege-Luik....

A skutečně, po ujetí 100km se z Luik stalo opět Liege a my mohli směle odbočit směrem na Maastricht. Kvalita dálnice Brusel - Liege také stojí za zmínku, neboť si v ničem nezadá s D1 na Vysočině nebo D11 Praha - Sadská. Povrch hrůza, odpočívadla plná odpadků, tráva neposekaná. Ovšem jen do chvíle, než na dálnici minete hvězdičkovanou tabuli s nápisem Netherland, mávnutí kouzelného proutku vysypalo popelnice a posekalo trávu, skoro jako v pohádce.

Rozradostněn těmito změnami přijíždím ke koloně u cedule s nápisem Maastrich. Po zjištění, že jsme asi někde zapomněli odbočit se otáčíme a zpět k Belgii. U Visé opouštíme dálnici a přejíždíme Albertův kanál, ano míříme k největšímu fortu Eben - Emael. Protože jsme v Belgii, opět nastává hledání. Naštěstí u autobusové zastávky je mapka i s reklamou tohoto fortu. Po chvíli tedy parkujeme na parkovišti u vchodového objektu a vydáváme se na prohlídku povrchu tvrze. Je skutečně rozsáhlý, s viditelnými stopami rekonstrukce. Případným návštěvníkům doporučuji vzít sebou některou z publikací vydaných o tomto fortu v čechách. Po 2hodinovém pochodu se vracíme k autu a opouštíme zemi, která mne zaujala neuvěřitelným nepořádkem a skoro neexistujícím dopravním značením. V pozdních večerních hodinách míříme opět do Wilheminy, ale zde je přátelská otvírací doba, běžně do 2.-3. hodiny ranní a toto je vylepeno i na dveřích.

 Eben-Emael Eben-Emael Eben-Emael Eben-Emael Eben-Emael

Eben-Emael

Eben-Emael Eben-Emael Eben-Emael Eben-Emael Eben-Emael

Sváteční pondělí je určeno pro přesun zpět do česka, kupodivu v Německu kapitulaci asi neslaví, neboť provoz na dálnici směr Köln je značný. Děláme si tedy poslední zajížďku, tentokrát k Remagenu. Z dálnice tento cíl není značen, takže chvíli hledáme v mapách, ale nakonec sjíždíme k Rýnu, kde vane ostrý vítr a slunce pěkně svítí. Parkujeme v blízkosti pilíře mostu a po zdokumentování se vracíme na dálnici.

Remagen Remagen Remagen

Opět jedeme po A3 a naštěstí jsou kolony zase v protisměru. s posledními kapkami nafty se blížíme k přechodu na Rozvadově, v Německu jsme netankovali ani jednou, nechali jsme tedy všechny spotřební daně v Holandsku, ostatní státy dostaly svůj díl emisí. Parkování bylo všude bezplatné, tedy i přímo v centru Bruselu - u muzea, tak i u Atomia, kde jsou ale cedulky E 3,50 ale v době naší návštěvy stažené rolety. Cena pohonných hmot, konkrétně nafty v Německu 1,13 - 1,17; v Holandsku 1,04 - 1,14; v Belgii jsme potkali dvě pumpy s akcí, nafta stála 0,97.

Tedy zpět v Čechách

Opět jsme kontrolováni příslušníkem pohraniční policie, tentokrát dle pouček, tedy kontrola proběhla listováním v dokladech. 

Po všech uzavírkách a omezeních nasazujeme rychlé tempo, je přeci svátek  do 1.7. ještě daleko, tak proč si to neužít.

 

jak bude otevřeno Vojenské muzeum Lichkov v roce 2006 naleznete zde